Dialog

Dialog s dialogem o dialogu---------------------------------------(Tajemné slovo dialog)

Marcus Aurelius věděl, že nejúrodnější dialogy, jaké může vést, jsou hovory, které vede se sebou… K sobě. Dialog s já umí být dialogem i se všemi ostatními zájmeny... i s vesmírem. Umí být i dialogem s Pánem vesmíru… Při cestě k poznání "já" lze dojít k poznání všeho, co "já" obklopuje...V době, kdy pesimisté mluví o konci rodiny a optimisté eufemisticky o její proměně, je dobré všimnout si, čím je dialog pro rodiny, které se ještě nerozpadly, které trvají šťastné a svěží... Rodina je dialog snů… Rodina je dialog nadějí...

1. Není "tajemství šťastného života" v dialogu? V nahrazování monologů dialogy?
2. Je třeba vést dialog se svým včerejším "já" i se zítřejším "já", aby člověk vyvážil hlas dnešního já… Je třeba vést rozhovor se svými včerejšími i s předpokládanými zítřejšími postoji, aby se nestal dnešek vratkým… Aby nebyl neužitečným, případně dokonce jedovatým monologem...
3. Kolik životů ztroskotá o ledovec monologu. Ale mohou připlouvat záchranné čluny dialogů. Mohou zachraňovat… Kde je dialog, je naděje, že se i po ztroskotání lze zachránit…
4. Ti, kdo příliš mluví, zapomínají naslouchat… Kdo zapomínají naslouchat, mají hluchá srdce... Dialog srdcí umí měnit tmu do svítání...
5. Kdo začne dnes dialog s čertem, je v nebezpečí, že ho dokončí zítra v pekle...
6. Moudří filosofové umí vést dialog i mlčením. Pokud dva moudří lidé spolu mlčí, mohou se domluvit víc, než když pošetilí spolu hovoří celý den… V tichu prosvíceném upřímností lze nalézt všechny odpovědi...Kdo příliš naslouchá srdci, přeslechne rozum. Kdo příliš naslouchá rozumu, přeslechne srdce. Dialog rozumu a srdce je tím, čemu učil Sokrates: monologem, kterým člověka oslovuje moudrost...Na první pohled to vypadá nepochopitelné: jako by nejzdatnější lidé dostávali nejnevhodnější životní partnery… Jenže z nadhledu se tento poznatek rozsvítí vyšším poznáním: nevymyslel Sokrates svou úžasnou filozofickou metodu na základě věčného dohadování s Xantipou? Genius se často rodívá z útlaku, jako olivový olej by nevznikl bez útrap, který drceným olivám působí olivový lis. Velcí lidé mívají velké potíže, které z nich lisují jejich dílo. Pokud by měl Sokrates za manželku něžnou a obdivující dívenku, kdo ví, jestli by na metodu svých úrodně vtíravých, znamenitých dialogů připadl. A nerozplynul by se v nepaměti, jako se rozplynuly davy antických mužů a žen, které si zvolily chápavé a vlídné životní společníky? Taková nesnášenlivá manželka nebo nesnášenlivý manžel mohou být pro duši tím, čím je pro tělo ve fitcentru nářadí…
7. Monolog odzbrojuje. Mečem těch, co vítězí, je dialog...Jestliže se přijímá minulost jako vyčítavý monolog, nedá se z ní získat užitek, lze z ní jen sbírat suché slupky událostí… Pokud má být minulost užitečná budoucnosti, je třeba s ní vést v přítomnosti dialog…Filosof: Kdo chce potratit dítě, měl by s ním vést nejprve v představě rozhovor... Vysvětlovat mu, že je důvod..., podle jeho názoru..., potratit je. Důvod, který mívá i oporu v současném zákonodárství. Možný budoucí rodič by měl v pomyslném dialogu nechat nenarozené dítě vyslovit proti tomuto rozhodnutí námitky… Popovídat si s ním. Audiatur et altera pars. Byl by dialog citovým vydíráním? Pokud ano, vydíralo by citově dítě, které by požadovalo po otci nebo mamince právo žít? Nebo by bylo citovým vydíráním, kdyby se rodiče pokoušeli od svého dítěte získat souhlas s tím, že je zahubí…?
8. Monolog má jen jedno křídlo, dialog má dvě - s jedním křídlem se létat nedá...