Nekažení
Když se kamarádka dívala na hodinky, všimla jsem si něčeho, co měla přichycené na ciferníku.
Takový malý cancourek...
Flíček…
A já natáhla ruku, abych ho setřela.
Ale nebylo třeba -
Kamarádka se usmála.
"To tam mám schválně…"
"Proč?"
Natočila ke mně hodinky.
"To tam mám, abych pokaždé, když se podívám na hodinky, si všimla…, tohohle."
Na ciferníku hodinek jsem četla na přilepeném papírku maličká čtyři písmenka.
v o d a
xxx
xx
x
"Co to znamená?"
"Někde jsem četla, že člověk je složený z moc procent vody, snad osmdesáti nebo kolika," vysvětlovala. "A tak mne napadlo, že když mám špatnou náladu, kazím si vodu…
Jeden Japonec zkoumal, jak se voda mění, když má člověk dobré myšlenky…
On dokázal vědecky, jak myšlenky mohou působit na vodu.
Mění ji.
Dá se to vysvětlit?
Kdo ví…
Já to vysvětlit neumím. Ale je to tak a můžeš se o tom dočíst i na internetu…
Nikdy by mne nenapadlo, že je to, na co myslím, natolik vlivné.
Voda…
I já jsem z vody.
A tak, když budu měnit… když budu "uzdravovat vodu", budu léčit i sebe.
Tolik lidí podceňuje vliv toho, na co myslí, vliv myšlenek na svůj život -
Na svůj zítřek.
Když je možné měnit myšlenkou vodu -
Proč by mělo být něco divného na tom, když se mění i ten, kdo myslí?
Ta voda je -
Velký symbol.
Když myslím, pracuji -
Pracuji na tom, jak vypadá, jak by měl vypadat můj svět -
Myšlenky mohou očišťovat.
xxx
xx
x
Jak se podívám na hodinky, nevnímám jen kolik je hodin ale i jestli si…, tak tomu říkám, jestli si nekazím vodu.
Podívám se na ciferník -
A když mám špatnou náladu, zkusím s ní něco rozumnýho udělat…
Někdy to je dokonce jednoduchý, myslím na něco jiného.
A tak, když mám špatné myšlenky, měním… sebe.
Měním totiž podobu té vody, která je tak trochu…, více méně…, mnou -
Mohu ji špinit, když mám nějaké nepříjemné…, špinavé myšlenky…, a mohu ji vylepšovat, když mám dobré.
Chápeš?
Mohu čistit vodu.
Mohu se čistit.
Tím, když si budu čistit myšlenky. DETOXIKACE MYŠLENEK.
A tak mne napadlo, že bych na to neměla zapomínat...
A pokaždé, když se podívám na ciferník, vidím tam připomenutíčko, abych si neubližovala."
"Fajn."
"Máme s rodičema úsloví: Nekaž si vodu. Rozumíš...?"
Kývla jsem.
"Dobrý," souhlasím, "to si budu říkat…"
xxx
xx
x
Podala mi modrou fixu.
"Neodkládej."
Přikývla jsem -
Ten den jsem měla opravdu nedobrou náladu, ten den jsem si, jak by řekla kamarádka, "kazila vodu".
A tak jsem si na ciferník hodinek napsala čtyři písmena.
Je dobré nezapomínat -
Někdy člověk neuvažuje o tom, jakou náladu má a jak by ji mohl změnit.
Jenže pokud ho osloví čas, "hlas času" z ciferníku jeho hodinek, napadne ho, že nic nemá z toho, když má špatnou náladu a třeba by stačilo nahradit to nepříjemné, na co myslí, něčím příjemným…
Podle kdovíjakého fyzikálního zákona, na který si jakž takž vzpomínám, není možné, aby na jednom, na stejném místě, bylo zároveň něco a taky něco jiného.
Ono to je ve fyzice myšlené o hmotě ale ono to platí nejen pro hmotu, ono to platí i pro myšlenky.
xxx
xx
x
Není možné mít ve sklenici dvě vody zároveň -
Čistou i špinavou.
Vždycky je možné mít jenom tu nebo jenom onu.
Jenže o tom, jakou člověk bude mít, může obvykle spolurozhodovat -
Nebo i rozhodovat.
Kolik je hodin?
Podívám se na ciferník.
A usměju se, protože mne napadne recept, jak si mohu zkusit vyměnit náladu.
Nepotřebuju nikoho, aby mi radil jak.
Proč?
Někdy nikdo nemůže člověku poradit tak dobře jako když si radí sám.
Proč bych si měla kazit náladu?
Nechat si ji nějakým strachem kazit? Úzkostí? Nějakou úzkostičkou?
Vztekem?
Nějakým nepříjemným člověkem?
Je lepší říct si heslo, jaké mne naučila kamarádka.
xxx
xx
x
"Nekaž si vodu."