Martin Petiška

(*27. března 1951, Praha)

český spisovatel, básník, dramatik a vydavatel, syn spisovatele Eduarda Petišky

Martin Petiška (* 27. března 1951, Praha, pseudonym Eduard Martin, Eduard P. Martin nebo Martin P. Edwards) je český spisovatel, básník, romanopisec, novelista, povídkář, esejista, dramatik i autor píšící pro rozhlas, autor aforismů. Vydavatel (nakladatelství Martin ). Syn spisovatele Eduarda Petišky.

Autor více než osmdesáti titulů. Celkové náklady jeho děl přesáhly hranici několika set tisíc výtisků a byly přeloženy do několika jazyků ( kromě evropských i do arabštiny a japonštiny ). V současné době vycházejí i jako audioknihy[ a elektronicky v edici vybraných spisů Martina Petišky, z nichž jsou některá zdarma ke stažení a patří k nejstahovanějším e-bookům v Google books.

Studia

Základní a střední školu vychodil v Brandýse nad Labem, kde také v roce 1969 maturoval. Od dětství mohl poznávat široký okruh otcových přátel (Jiří Kolář, Bohumil Hrabal, František Hrubín, Jaroslav Seifert, Jiří Šlitr, Jan Grossman, Emanuel Frynta, Josef Nesvadba, ad.) a připravovat se tak na literární dráhu. Později studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy[6]. srovnávací literatury ( prof. Václav Černý, prof. Karel Krejčí, doc. Josef Čermák ) spolu se studiem slovanských jazyků (ruština, bulharština, polština). Když byla katedra srovnávacích literatur z politických důvodů zrušena, přestoupil na katedru dějin a teorie divadla ( prof. František Černý, prof. Miroslav Kouřil, docentka orientálního divadla Dana Kalvodová ). Studium ukončil doktorátem v roce 1976 prací "F.X.Šalda – teoretik divadla".

Život, tvorba, dílo

Už během studií začal psát divadelní hry ( Synové a dcery, Černobílý večer, Tři japonské hry o lásce ), psát prózu i verše ( ceněná sbírka veršů Můj Faust, 1975 ). Po dostudování se věnoval jak psaní divadelních her, scénářů, tak i psaní veršů ( Nespálené deníky 1980, Báj o Omarovi 1987,...), divadelních her ( Podivuhodná událost v podivuhodné rodině, 1980, tiskem i premiéra... ) a próz ( řada knih z oblasti sci-fi byla zahájena svazkem povídek Největší skandál v dějinách lidstva 1984, v redakci Iva Železného ).

Pro rozhlas vytvořil na 600 prací různých žánrů, od reportáží až po rozhlasové hry pro děti ( "Veliký diamant", o životě cestovatelů Emila Holuba a Čeňka Paclta nebo hru "Oblak a meč" o antických dětech v době katastrofy v Pompejích ). Pro redakci Svobodné Evropy připravil na stošedesát zamyšlení. Spolupracoval i s československou televizí a filmem.

Po revoluci se věnoval svému nakladatelství Martin, ve kterém se zaměřil především na vydávání knih v cizích jazycích (knihy v mnoha jazycích, mezi nimi i japonsky a arabsky), česky vydal ve svém nakladatelství např. zpracování příběhů Starého zákona (Příběhy Starého Izraele) od svého otce Eduarda Petišky, nebo paměti Viktora Fischla, sekretáře Jana Masaryka, k jejichž napsání autora inspiroval. Jeho zájem o výtvarné umění se projevil i v galerijní činnosti, vedl největší soukromou pražskou galerii, která představila desítky umělců.

Po léta vydává pravidelnou řadu Almanachů českých šlechtických rodů (projekt na tuto rodopisnou řadu vypracoval s MUDr. Františkem princem Lobkowiczem) a Almanachů českých šlechtických a rytířských rodů.

Od sci-fi přešel k dílům ze současnosti (sbírka povídek: "Tatínku, má ďábel oči jako maminka?", román o klonování Ježíše Krista s názvem "Prorok?" s doslovem Tomáše kardinála Špidlíka a román o velké povodni: "Déšť"). Pokračoval také v psaní veršů, vydávaných v četných sbírkách (např. Srdečné pozdravy z Titanicu).

Jeho činnost v genealogické oblasti a v rotariánském společenství (byl prvním šéfredaktorem časopisu Good News), se projevila i v množství titulů, které se těchto dvou oborů jeho činnosti dotýkají (řada publikací vydávaných knižně v angličtině a pojednávajících o Rotary anebo např. Heraldické eseje). Léta působil v redakční radě revue Prostor, pro kterou napsal na osmdesát esejů.

Přednášel na katedře dějin a teorie divadla a na katedře bohemistiky Univerzity Karlovy a vyučoval na Univerzitě Jana Ámose Komenského tvůrčí psaní.

V současné době se jeho tvorba orientuje na smysl lidského jednání v rámci společnosti a jeho hodnocení. To se reflektuje v sérii čtenářsky oblíbených knih, vydávaných Karmelitánským nakladatelstvím.

To bude hrozné, jestli Martin napíše paměti...(slova mé matky v mém dětství). Jen ať je napíše, snad si aspoň něco vydělá...(slova mého otce, který o tom, že se uživím, pochyboval)

Napsali o spisovateli

"Eduard Martin má fantasii, kterou obdivuji… "

Josef Nesvadba

"Děkuji panu spisovateli Eduardu Martinovi za jeho malebné a pestré příběhy lidí, které nás v nich obklopují doprovázeny anděly. Rád si v nich čtu a těším se na další."

Dominik kardinál Duka

"Úvahy Martina Petišky přinášejí moudrá zamyšlení nad lidskými cestami a jejich smyslem.."